Obrátil se na mě s dotazem zákazník, že by potřeboval poradit ohledně barevných dýmovnic. Dovolím si citovat jeho dotaz:
"Dobry den, na svatebni foceni shanime nejakou barevnou dymovnici vhodnou na foceni, fotit budeme v Praze, takze me otazky jsou: Pokud mate vhodnou dymovnici, kterou muzeme pouzit v Praze na foceni, jenz nebarvi saty".
Vzhledem k tomu, že jsem již mnohokrát na podobné otázky odpovídal, myslím, že by stálo za to, se tady na stránce blogu k tomu vyjádřit. Věřím, že to pomůže i ostatním zájemcům, kteří by si chtěli pořídit fotografie osob zahalených barevným dýmem. Pokusím se nastínit problematiku barevných dýmů jednoduše. Článek je určen laické veřejnosti a proto nebudu zacházet do odborných podrobností.
Princip vzniku barevného dýmu.
Některé látky mají tu vlastnost, že při zahřívání neprocházejí změnou v kapalné skupenství, neroztékají se, nedochází k jejich tání. Mohou přímo působením tepla změnit své pevné skupenství v plynné. Změna skupenství tímto způsobem se nazývá sublimace. Jistě si vybavíte látku naftalen. V podobě „naftalínových kuliček“ se kdysi využívalo sublimace naftalenu k likvidaci šatních molů ve skříních. Naftalen se odpařuje již při běžné pokojové teplotě. Jistě víte, jak odporně to zapáchá. Celá skříň i s oděvy tím „nasákne“. Odpařený (vysublimovaný) naftalen prosytil obsah skříně a vyhubil moly. Opačný proces – desublimace nastane, když se vysublimovaná látka ochladí na chladnějším povrchu, ve vzduchu a podobně. Opět se z plynného skupenství stává pevné. A k tomuto procesu dochází u dýmovnic. Na obrázku níže můžete vidět, jak malinké dětské dýmovničky umí zabarvit okolní prostředí, když barvivo desublimovalo na chladnější hlíně.
I malé dětské dýmovničky nechaly na povrchu půdy barevné stopy.
Pyrotechnické slože během hoření zahřívají přidavné látky schopné sublimovat. Jejich páry (plynné skupenství) odcházejí se zplodinami hořící slože do okolního prostoru. Ten je znatelně chladnější, než je teplota zplodin vycházejících z pouzdra pracující dýmovnice. Páry barvící látky proto desublimují, vysrážejí se v mikroskopické částečky unášené prouděním vzduchu a my je vidíme jako barevný dým. V této podobě se páry barviva vracejí do původního pevného stavu. Na tomto principu dochází ke vzniku barevných, ale také černých a mnoha bílých dýmů.
Oranžová dýmovnice v akci.
A jak to funguje u černých a bílých dýmovnic?
V bílých a také černých nesublimuje žádné barvivo. V jejich dýmových složích se používají takzvané dýmotvorné látky. Je to například chlorid amonný (salmiak), naftalen, antracen a podobně. Princip tvorby dýmu je ovšem stále stejný. Dýmotvorná látka se odpařuje (sublimuje) během hoření slože.
Černé dýmovnice vždy během tvorby dýmu hoří výrazným plamenem.
Varování!
Určitě nechcete vdechovat mikročástice nějakého barviva do plic. A svatební fotografie v plynových maskách asi nebudou to pravé. Vlastně, možné je všechno. Už jsem plynovou masku na svatební oslavě také jednou zažil.
Ve fotokoutku se občas najdou neobvyklé rekvizity....
Je vám jasné, že se to barvivo může vysrážet na oděvech, zejména na bílých svatebních šatech? Nemusí dojít přímo k výraznému obarvení. Není však vyloučené, že z dýmu tam něco ulpí a povrch dostane barevný nádech.
Existuje jistě spousta fotek, na kterých se lidé v oblacích barevného dýmu usmívají. Ovšem nikdy nevidíte ty smutné obličeje po focení, až třeba zjistí, že se na oblečení objevily šmouhy, které tam ráno nebyly. Může se stát, že focení dopadne dobře a proudění vzduchu odnese dým směrem od lidí. Ale je to risk. Možnost, že se to třeba tak dobře nepovede, tu pořád je, tak s tím počítejte.
Než obarvení oděvů mi přijde mnohem nebezpečnější to riziko náhodného vdechnutí dýmu i případné podráždění sliznic a očí při držení dýmovnice v ruce. Nehledě na možnost popálení prstů. Dutinka dýmovnice se během hoření zahřívá. Tak když už musíte, držte ji za spodní konec.
Nemohou být některé dýmovnice šetrnější k okolí a pro focení vhodnější?
Na trhu jsou podle mě úplně totožné směsi, vyjde to nastejno. Protože těch použitelných barviv je jen několik druhů. Rozdíl u různých dýmovnic je v tom, do jakých papírových pouzder (dizajn výrobců) jsou ty směsi (dýmové slože) naplněny a jakou gramáž dýmovnice obsahuje. A to pak má vliv na dobu trvání dýmu, jeho intenzitu a taky na výslednou cenu výrobku.
„A v jiných barvách či odstínech dýmovnice nemáte?“
Tohle je další častý dotaz zákazníků. Bohužel, nemáme, není možnost jiných barev a odstínů. Je to z toho důvodu, že výběr použitelných barviv pro dýmovnice je omezený. Jsou na ně kladeny jisté technologické požadavky,kvůli kterým ne každý „barevný prášek“ vyhovuje.
Například:
- barvivo musí rychle vysublimovat již při teplotě 400 - 500 °C
- při sublimaci musí docházet k co nejmenšímu rozkladu barviva
- dým vzniklý kondenzováním par barviva ve vzduchu musí mít konkrétní barvu. Neurčité zbarvení dýmu s málo intenzívním odstínem není žádoucí
Je opravdu jen několik organických barviv, jež přicházejí pro použití v úvahu. A navíc, hraje zde výraznou roli i cena barviva. Jsou to velmi drahé suroviny. Sami můžete vidět, že barevné dýmovnice nepatří k levné pyrotechnice.
Věřím, že článeček některým fotografům pomohl. A na závěr přidávám pokyny pro bezpečnou manipulaci. V návodu u dýmovnic je jasně uvedeno, že se mají používat jen venku, ne v místnostech. Proč? Kromě možnosti vzniku požáru není žádoucí rozptýlit barvivo a další „sajrajty“ po povrchu stěn a předmětů obývaného prostoru. Po zapálení je třeba se vzdálit, aby se zabránilo vdechování dýmu. A držet hořící dýmovnice v ruce? To rozhodně návod nedoporučuje, ani se to v něm neuvádí.
Veškerý sortiment dýmovnic prodávaný v našem obchodě vyhovuje platným bezpečnostním předpisům. Je certifikován pro použití ve všech členských státech EU. Při dodržení všech pokynů uvedených v návodu jsou zde prodávané pyrotechnické výrobky naprosto bezpečné a neškodné.
Německé protiplynové masky v transportní bedně.