To, co je napsáno v nadpisu, myslím naprosto vážně! V první polovině března se ve Valencii ve Španělsku každoročně pořádají slavnosti Las Fallas. Je to kromě jiného období nočních i denních ohňostrojů a nepřetržitého bouchání petard, jaké si Češi neumí představit. Trvá to sice pouhých 5 dní, ale slavit se začíná již několik týdnů předem.
Slavnosti Las Fallas
Ta dvě ll ve slove Fallas se vyslovují měkce. Je to spíš něco mezi souhláskami el a j. Hlavní oslavy probíhají od 15. do 19. března. Slavnosti však začínají již koncem února a vrcholí vždy na svátek Sv. Josefa, v noci z 19. na 20. Každý rok tam přijede neuvěřitelné množství návštěvníků. Během slavností se každodenně odpalují nejen noční ohňostroje (castillos), ale také speciální denní ohňostroje. Ta denní ohňostrojná „specialita“ se nazývá La Mascletà. Kromě toho, se někdy pořádá i noční mascleta – Mascletà nocturna. A protože jsem kouzlu ohňostrojů už jako čtyřleté dítě doslova propadl, tak to by bylo, abych se na to někdy v životě nezajel podívat!
Mascletu jsem znal již dlouho z videí na YouTube. Ale vidět to na monitoru, to není ono. Nejlepší je zažít valencijskou mascletu “na vlastní uši“.
Ohňostroje nejsou během slavností Las Fallas to jediné, co uvidíte. To, co dalo i název těmto slavnostem, jsou zhotovené sochy a sousoší obrovských rozměrů. A ty se v den svátku Svatého Josefa zapálí a nechají shořet. Figuríny a sochy se nazývají Fallas. Vyrábějí se ze dřeva, lepenky, polystyrenu, laminátu a jiných materiálů. Umělci je zhotovují jako alegorie, karikatury a pohádkové bytosti. V následujícím videu sestříhaném ze záběrů pořízených během procházky noční Valencií některé uvidíte.
Video zachycující atmosféru noční Valencie.
Slavnosti mají svůj počátek již v 18. století. Valencie byla tehdy centrem výrobců nábytku, městem tesařů a truhlářů. Patronem těchto řemeslníků je Svatý Josef. A protože se „Svatí“ vždy oslavovali, v den svátku svého patrona měli truhláři volno a oslavy byly i důvodem aby si důkladně uklidili dílny. Vyházeli přitom nepotřebné zbytky dřeva a pálili je společně na ulici a u ohňů slavili. Až prý jednou někoho napadlo vytvořit ze zbytků dřeva figurínu nějaké dnes již neznámé osoby, která byla v okolí neoblíbená. A pro obveselení lidé figurínu zapálili. Spálení figuríny se ujalo. V dalších letech byly zhotovovány figury už nejen ze dřeva, ale také ze slámy a lepenky, výtvarné zpracování se zdokonalovalo. Stala se z toho tradice, která se časem vyvinula do dnešní podoby.
Ve městě působí mnoho spolků, tzv. komisí sdružujících své členy – Falleros. Ti se společně podílejí na zajištění výroby soch a organizaci oslav. Postavených Fallas bývá po celém městě téměř 800. Jejich výška někdy dosahuje až 30 metrů. Falleros soutěží o nejhezčí sochu. Ty vítězné, bývají na památku v podobě zmenšeného modelu uloženy v muzeu. Je to Museo Fallero a během oslav je vstup volný. Představa, že se sponzoři a dobrovolníci složí, zaplatí zhotovení obrovských figurín, aby je pak v noci 19. března po úvodním ohňostroji spálili, může být pro nezasvěcené nepochopitelná. Ale jde o místní tradici. A na tu tradici jsou obyvatelé Valencie velmi hrdí.
V roce 2016, kdy jsem tam byl poprvé, zažádali o zanesení slavností Las Fallas na seznam duchovního dědictví lidstva UNESCO. A povedlo se. V listopadu téhož roku byly slavnosti Las Fallas na seznam UNESCO zapsány.
komisích Falleros se sdružují celé rodiny. Scházejí se a společně oslavují. Sochy bývají postaveny na náměstích nebo i na běžných křižovatkách ulic. V některých případech jsou vzdáleny od budov pouhých 5 - 10 metrů. Nedaleko hlavních figurín Fallas bývají někdy postaveny i menší sochy. Jedná se o Falla Infantil a jsou určené pro obveselení dětí. Oproti těm hlavním, jsou velmi odlišné. Působilo to na mě jako hromada velkých hraček pohozená na ulici.
Sousoší zhotovené pro obveselení dětí - Falla infantil.
Jak probíhají oslavy.
Kromě figurín a sousoší fallas se v ulicích nainstaluje nádherná světelná výzdoba. Ta má nasměrovat návštěvníky přímo k soše. Většinou je součástí osvětlení logo nebo název sponzorů a komise, aby bylo hned zřejmé, kterým Falleros socha (falla) patří.
Poblíž se postaví obrovské party stany, kde se Falleros scházejí a oslavují. Občerstvení si většinou připravují společně, někdy se na ulicích na ohništích griluje a také vaří tradičnÍ paella. Opět vyslovovat ta dvě „el“ měkce, viz předchozí text. Paella je původem právě z Valencie (Paella Valenciana). Skládá se z rýže, zeleniny, masa, často i z mořských plodů (Paella de mariscos). Vaří se na široké nízké pánvi s oušky, které se říká (jak jinak) paellera. Paella má v mnoho krajových variant. Proto se nelze divit, že v zemi, kde je zaznamenáno kolem 160 různých typů jitrnic a jelit existuje i mnoho místních receptů na paellu.
Když připravujete paellu na ulici, rozdělává se oheň na vrstvě písku.
Poblíž party stanů nechají Falleros postavit podia, kde koncertují různé kapely. Ulice se zaplní stánky s občerstvením, restaurace, hospůdky, kavárny a obchody s pyrotechnikou mají otevřeno až do ranních hodin. Je zde úžasná atmosféra. Můžete se procházet městem od jedné figuríny ke druhé, nasávat místní atmosféru a udělat pořádný „tah“. Pařit je možné od rána až do rána. Pořád je co vidět, kde se na chvíli zastavit, kde ochutnat místní víno, dát si něco dobrého nebo si vypít skleničku zdejší výborné cavy (název pro španělský sekt). Městem proudí davy lidí, turisté mají na krku tradiční modrobílé kostičkované šátky (pañuelo fallero), v ulicích se odpalují masclety a ohňostroje.
Mascleta připravená na ulici k odpálení.
Ve Španělsku můžete během slavností na ulici velmi často narazit na různé kapely a skupiny bubeníků. Dotváří to kolorit oslav. Pouliční bubeníci, takzvaná batucada, bubnují v rytmu brazilské samby a je to vždy strhující podívaná. Nedalo mi to, abych se s vámi o ten zážitek nepodělil.
Všude nepřetržitě bouchají petardy. Místní petardy, vyráběné takzvaně po valencijském způsobu, se liší od těch vyrobených v Číně, které se dovážejí k nám. Jednak se těm větším petardám a výbuškám říká Trueno, což znamená v překladu hrom. Ale bývají ještě navíc zabaleny do papíru, většinou barevného, který je na protilehlém konci oproti zápalnici podvázán a přesahuje tělo petardy. Ten papír tvoří takzvaný ocas (cola). Cola nemá žádnou funkci, pouze snad estetickou. A proč ji valencijské truenos mají, nevědí ani sami Španělé. Alespoň se na tohle téma vedou rozsáhlé nikdy nekončící debaty na španělských internetových pyrotechnických fórech. Tyto typické valencijské petardy můžete spatřit i jako slavnostní výzdobu v restauracích, obchodech, ve výkladních skříních různých provozoven.
Petardová dekorace v restauraci
Malé petardy typu Pirát se do Španělska tak jako k nám rovněž dovážejí z Číny. Jen krabičky jsou potištěny v dizajnu místních dovozců. Těmhle petardám se zde říká Petardos Chinos, nebo jen Chinos (výslovnost: činos), právě podle té Číny.
S petardami nejvíc řádí děti. U nás jsou i ty nejmenší petardy prodejné od 18 let (předempřiposraní úředníci). Tady, tak jako ve většině zemí EU, je to povoleno od 16 let. Ale viděl jsem s nimi běhat i úplně malé děti, rodiče to moc neřeší. Dokonce jsem viděl přibližně dvouleté dítě, jak ho matka veze v kočárku a prcek rozhazuje kolem bouchací kuličky.
Pro pyrotechniku mají děti takové překližkové krabičky s víkem (Caja Fallera), nosí je pověšené přes rameno na šňůrce. Nadzvednou víko, vyjmou petardu a víko zase přiklopí. Nemůže jim dovnitř vletět jiskra a zapálit zásoby pyrotechniky.
Krabička na petardy caja fallera s doutnáky a krabičky chinos, - jde o zapalovací petardy čínské výroby.
I zde asi platí, že zápalky dětem do rukou nepatří. Odpalování se proto provádí pomocí doutnáku, který vydrží doutnat velice dlouho. Po zapálení jednoho konce doutná v tom místě docela velký žhavý uhlík. Perfektně se tím zažehují zápalnice. Je to bezpečné a spolehlivé zapalování.
Zapalování petard doutnákem. Petardy se pak hodí kamkoliv na chodník. Procházející chodci nejsou překážkou.
La Despertà – Probouzení spících
Petardy v posledních dnech slavností bouchají nepřetržitě. Začne to už ráno. Po sedmé hodině ranní se Falleros sejdou, mnoho jich bývá oblečeno v krojích. A pak v 7:30 hodin vyrazí do svého obvodu a procházejí ulicemi. Někdy k tomu hraje i kapela. Na začátku i na konci průvodu jde pyrotechnik, který odhazuje zapálené petardy a výbušky. Tomuhle rannímu řádění se říká La Desperta (probouzení). Přiznávám, že mi to docela vadilo. Není vůbec příjemné, když se vrátíte k ránu unavení na hotel, kolem páté zalehnete do postele s představou, že když se snídaně vydávají až do 12.00 hodin, tak na spánek trochu času máte. A pak o půl osmé začne La Desperta. Falleros vám pochodují pod oknem, dechovka vyhrává, práskají docela silné petardy a dělají příšerný kravál. Stoprocentně se už nedospíte. Naštěstí, v okrajových částech Valencie má tohle šílenství mírnější průběh. La Desperta která probíhá v centru města bývá mnohem větší a na spící má velmi brutální účinek. Falleros se sejdou v obrovském počtu a nafasují velké igelitky s petardami. Pak vyrazí městem a už to bouchá jako v nějaké válečné zóně. Tuhle verzi desperty jsem sice nezažil, ale na Youtube jsem viděl i video, kde v průvodu házeli všichni nějaké extrémně silné bouchací kuličky. Samozřejmě, že vás o video neošidím.
Tento hlavní průvod končí na náměstí Plaza del Ayuntamiento a samozřejmě bývá zakončen malou mascletou. Tak řekněte, kdo z vás by se nechtěl probouzet tímhle způsobem? Má smysl chodit během slavností Las Fallas vůbec spát?
Tady se dělá hluk a práská s petardami nejen ráno a po celý den, ale i v noci. Nějaký noční klid se v tyto dny absolutně neřeší. Nikdo nevolá policajty nebo sociálku, když děti hluboko po půlnoci řádí s pyrotechnikou. Kolem přitom klidně chodí chodci, matky s dětmi v kočárcích – kočárky tady potkáte klidně i ve tři, čtyři hodiny ráno. Pejskaři naprosto normálně venčí své miláčky mezi explodujícími petardami a rozhodně nesepisují žádné petice za zákaz používání pyrotechniky, jako je tomu u nás. Existuje sice údajně zanedbatelné množství lidí, kteří na dobu slavností Las Fallas z Valencie odjíždějí. Ovšem slavící a bouchající většina takovými spoluobčany pohrdá, protože nejsou prý schopni pochopit a akceptovat místní tradici. Nejsou to opravdoví Valencianos.
La Mascletà
Ve Španělsku mají ohňostroje mnoho podob. Nejsou to jen nádherné temperamentní „castillos“, což jsou ohňostroje odpalované podobně jako u nás. Můžete tam zažít … jak bych to nazval…? Z pohledu běžného obyvatele České republiky by asi nejvýstižnější byl výraz: „totální pyrotechnické šílenosti“. Těmi „šílenostmi“ mám na mysli například correfoc. Mám o něm článek tady na blogu. Také velmi neobvyklá je Descarga de cohetes pořádaná v Cangas del Narcea. Při tom jsou ve dne odpalovány v rychlém sledu desetitisíce raket zakončených explozí.
Ve Valencijském společenství se ve městě Paterna provádí každou poslední srpnovou neděli La Cordà. Je to velmi neobvyklá pyrotechnická podívaná, která byla prohlášena za Majetek nehmotného kulturního zájmu a Festival národního turistického zájmu.
Jinde ve Valencijském společenství a v některých částech Katalánska se pořádají úžasná pyrotechnická show zvaná Mascletà, o které se nyní rozepíšu. Mascletu lze odpalovat nejen v noci, ale provádí se zejména ve dne. Řekl bych, že vizuální dojem z denní Masclety je druhořadý. Hlavní je ten hluk explodujících petard a hvízdavých efektů.
Mascleta s dýmovými efekty.
Jde o dlouhé petardové šňůry. Řada do řetězce navázaných petard a výbušek je propojena a exploduje postupně jedna za druhou. Petardové šňůry jsou zavěšeny na napnutých lanech a během hoření odpadávají a explodují na zemi, případně těsně nad ní. Petardové řady bývají doplněny bateriemi výškových efektů, což mohou být opět výbušky, ale někdy i hvízdáky, případně barevné dýmové efekty. Maximální množství pyrotechnických složí, které se během 5 – 6 minut jedné masclety spálí je stanoveno na 120 kilogramů.
Dole pod článkem jsou odkazy na videa z několika masclet,. Pořídil jsem je pro vás, abyste měli možnost vidět, jaké šílenosti se ve Španělsku odpalují. A ještě to mají zapsané na seznamu UNESCO.
Instalace petard pro mascletu.
Výbuchy zažíváte nejen sluchem, vibrace vnímáte celým tělem. Petardy bývají načasovány a odpalují se tak, že výbuchy a hvízdání jsou v určitých rytmech. Sekvence jdou od slabších ran k zesilujícím explozím. A závěr celého představení pak splývá v tak ohlušujícím rachotu, že to pro mé uši “zničené” od ohňostrojů bylo občas až nepříjemné. Vždy rád mascletu sleduji co nejblíž odpališti, abych si užil vibrací. Místo je třeba si vystát ideálně se 70 až 90 minutovým předstihem. Vyplatí se vzít si skládací stoličku. Jak se zkracuje doba do začátku, náměstí se zaplňuje, tím dále pak stojíte a nebude mít ten dokonalý prožitek. Před zahájením dokonce policie uzavírá vstupní ulice aby se předešlo nadměrným davům diváků. Nemusíte se pak na mascletu ani dostat. Čím stojíte blíž, tím víc si mascletu prožijete. Ta atmosféra je ohromující! A ty vibrace! To cítíte nejen v žaludku, rozechvěje vás to úplně celé! Slovy se to dá velmi těžko popsat, to se musí zažít! Video na YouTube to nikdy nemůže zprostředkovat. To je asi tak, jako byste sledovali hřiště s fotbalovým zápasem na vzdálenost 2 kilometrů. Také to bude o ničem. Abyste si užili mascletu, musíte být pár desítek metrů od ní.
Kdy a kde se mascletà odpaluje?
O slavnostech Fallas se ve Valencii odpaluje mascleta v období od 1. do 19. března. Tahle šílenost začíná každý den ve 14.00 hodin před radnicí na náměstí Plaza del Ayuntamiento, kousek od stanice metra Xàtiva. Je tam postavená obrovská klec, ohrada z pletiva, uvnitř které se mascleta odpaluje. Pro diváky je to naprosto bezpečné.
S blížícím se vrcholením oslav se odpalují menší masclety v mnoha čtvrtích Valencie. Jde o soukromé akce komisí Falleros. O jejich začátku se dozvíte zpravidla tak, že uvidíte někde nainstalované petardy a místních se zeptáte v kolik hodin to budou odpalovat. Oproti hlavní mascletě prováděné na náměstí Plaza del Ayuntamiento jsou v malém rozsahu, ale určitě to stojí za vidění.
Zahájení masclety.
Na balkóně radnice se sejdou Las Falleras, což je skupinka vybraných žen a dívek v tradičních krojích se šerpami. Jsou to zástupkyně z jednotlivých komisí Falleros.
Falleras na balkonu městské radnice.
V jejich čele jsou dvě hlavní Falleras.Jedna zastupuje děti – “Fallera Mayor Infantil de Valencia” a druhá je za starší dívky / ženy. Ta má titul “Fallera Mayor de Valencia”. Od ostaních Falleras se odlišují jinou šerpou. Na obrázku níže můžete vidět, jak vypadaly hlavní Fallery v roce 2018.
Dvě hlavní fallery pro rok 2018.
Odstartování masclety provádějí obě hlavní Fallery (Falleras mayor). Do mikrofonu pronesou tradiční pokyn: Senyor pirotécnic pot començar la mascletà! Je to ve valencijštině. Valencie je hlavní město Valencijského společenství (Comunitat Valenciana) a valencijština je zde tak jako španělština úředním jazykem.
Ten provolaný pokyn v překladu znamená: “Pane pyrotechniku, zahajte mascletu.” A pak se vždy rozpoutá doslova peklo na zemi. Publikum včetně mě bylo v extázi.
Snažil jsem se nějaké masclety natočit na kameru. Ovšem náměstí vždy bývá příšerně nacpané lidmi. Stát zmáčklý jako sardinka v krabičce, jednou rukou držet nad hlavou kameru a nepohnout se, když rozjásaný dav s vámi pohybuje, to bylo naprosto nemožné. Z tohoto důvodu jsou videa velmi roztřesená, často jsem nevěděl, jestli mám točit to, co se děje na obloze, nebo to, co je při zemi.
Explodující petardy, mascleta jde do finále.
A ve finále jsem býval tím hlukem tak dezorientovaný, že jsem občas kamerou natáčel ani vlastně nevím co. Jak jsem se zmínil, žádné video nezprostředkuje ten reálný hluk a vibrace z explozí. Vibrace, pokud stojíte dostatečně blízko klece, cítíte hlavně v nohou. Těla diváků to mírně utlumí. Je to velmi silný zážitek!
Co mě překvapilo, bylo nadšení publika, které aplaudovalo ohňostrůjcům po odpálené mascletě. Pro řadu diváků to jsou jejich oblíbené „hvězdy“. Mají své fanoušky. Ti se s nimi zdraví, tisknou jim ruce a plácají je po ramenou. Španělé se k nim chovají naprosto jinak, než tomu je u nás. To nebyli “ti bezejmenní“ co odstříleli ohňostroj. Tam se jde podívat na to, jak ohňostroj odpálí určitá rodinná firma. A působí tam velké množství místních umělců. To fandění je podobné, jako když jdete na koncert nějaké kapely, jejíž hudbu máte rádi. Nejdete přece na koncert aniž by vás zajímalo kdo bude hrát, hlavně že to bude nějaká hudba.
Ohňostrůjci se po odstřílené mascletě zdraví z balkonu radnice s diváky.
Nit de la Cremà - Noc spalování Fallas.
Jak jsem psal již výše, oslavy Fallas končí o půlnoci na svátek Sv. Josefa. Sochy Fallas jsou během večera při závěrečném ohňostroji zapáleny a shoří. Pro diváky je každoročně stanoven program, aby měli možnost postupně se zúčastnit spálení hlavních soch, které v tom roce zvítězily v soutěži. Nejprve kolem 20. hodiny jsou spalovány dětské Fallas, pak s časovým rozestupem na přesun jsou spalovány další sochy. Jsou to ty, které se v soutěži umístily na předních pozicích. Večer spalování vrcholí na náměstí Plaza del Ayuntamiento, kde je po finálním ohňostroji spálena hlavní Falla postavená městem.
Nešlo mi do hlavy, že by se taková množství dřeva, laminátu, polyuretanu a polystyrenu pálila tak blízko obytných budov. Když jsem se místních lidí na to ptal, jestli nemají strach z požárů, začouzené a ohořené fasády, popraskaných oken a podobně, tak se mi smáli. Říkali, že La Cremà (pálení), probíhá vždy za asistence bomberos (hasičů) a ti na domy stříkají proudy vody a oheň mají pod kontrolou. Tak asi ano - mají s tím pálením více než dvěstěleté zkušenosti. Tenhle přístup se mi líbí. To není jako u nás. Když v naší zemi měsíc nezaprší, nastane „Vyhlášení doby zvýšeného nebezpečí vzniku požáru“. Ovčané!... můžete zapomenout na „pálení čarodějnic“, na pořádání ohňostrojů, používání pyrotechniky a grilování! Nejsem blázen, abych riziko vzniku požáru bagatelizoval. Jenže ve Španělsku je mnohem větší sucho, než u nás. Tam i některé řeky vyschnou až na dno.
Koryto vyschlé řeky Tordery.
Přesto to se zákazy nepřehánějí. Zodpovědnosti občanů i svým bomberos pevně důvěřují. Nikdo ohňostroje a ohně v ulicích nezakazuje. K čemu by jinak měli tu asistenci hasičů?
Býčí zápasy - Corrida
Během oslav se zde pořádá nepřeberné množství kulturních akcí. Samozřejmě, nemohou chybět ani býčí zápasy prováděné každé odpoledne v aréně Plazza de Toros.
Plaza de Toros ve Valencii
Takové ty pokrytecké řeči Středoevropanů, že jde o krvavou a nehumánní podívanou která by se měla zakázat rozhodně nepřijímám. Dnes zakazují corridu, zítra s touto pokřivenou"logikou" zakážou porážku jatečných zvířat a drůbeže nebo rybolov. A pak to skončí kde? Zákazem zoologických zahrad? Corrida je místní kulturní tradice mající původ již ve starověku. Tak jako fotbalové utkání, i corrida má svoje pevně daná herní pravidla, podle kterých zápas s býkem probíhá. Nejde o žádné vystresování zvířátka a jeho krvavé zabití pro zábavu, jak si mnoho neznalých lidí představuje. Nejlepší je, když vám celý postup představení vysvětlí místní a něco si o tom dopředu zjistíte. Třeba návštěvou muzea Corridy, které je hned vedle arény.
Nepatřím ke zfanatizovaným „ochráncům“, kteří velmi rádi demonstrují za práva slepiček a zvířátek a po demonstraci skončí v „mekáči“ na hamburgeru. Mám osobní pracovní zkušenosti s vyskladňováním ze stájí a nakládáním hovězího dobytka, prasat i drůbeže k transportu na jatka. Můžu vám zodpovědně říct, že to „budoucí maso“ na pultu řeznictví si vytrpí mnohonásobně víc, než ti speciálně pro corridu odchovaní býci v aréně. Přijímám býčí zápasy jako zajímavou a pro mnoho diváků stále atraktivní místní tradici. Chodím na ni rád a nevynechám příležitost si ji užít.
Přijeďte se také podívat!
Navštívil jsem Valencii poprvé v roce 2016. Jel jsem tam kvůli mascletě a ohňostrojům. Pak mě hodně mrzelo, že jsem si pobyt a letenky nezajistil tak, abych byl na slavnostech Las Fallas až do konce, a že musím předčasně odjet domů. O existenci nějakých soch Fallas a že budou spáleny, jsem tak mlhavě něco věděl. Ale nějak jsem si to neuvědomoval, dokud jsem nestál přímo na ulici pod nimi. Musím přiznat, že mě velmi překvapilo, jak jsou impozantní a perfektně umělecky zhotovené. A byl jsem z nich nadšený snad více než z těch ohňostrojů. Ale to asi kecám. Mně se tam líbilo úplně všechno! V roce 2017 jsem tam byl znovu, tentokrát s rodinou.
A termín zase nevyšel tak, abych viděl pálení. Ale věřím, že někdy v budoucnu se mi to podaří lépe naplánovat. Vřele vám doporučuji slavnosti Las Fallas navštívit a zažít. Město je překrásné, užijete si lepšího jarního počasí, než bývá v té době u nás, získáte spoustu úžasných zážitků. Pyrotechnických, kulturních i gastronomických. Prožijete několik nádherných dní. Vydržet všude explodující petardy za to opravdu stojí. A nezapomeňte, ty hlavní dny slavností, kdy oslavy gradují, jsou od 15. do 19. března.
Toto video jsem našel na YouTube a vřele vám ho doporučuji vidět. Je to mistrovská práce firmy Ricardo Caballer RICASA.